
Poslední měsíc v tomhle roce. Jsem docela magor na čísla a do 1500 mi chybělo asi 120km - to dám úplně na pohodu. A kolik jsem to nakonec přeběhla? Asi od 56 kilometrů. Ale byl to super měsíc - běhala jsem v Braníku, v Kunraťáku, často na Hvězdě a nakonec si dala i jeden sranda závod.
1. – 8.prosince – 45km
Hnedka prvního pěkně desítka – konec listopadu byl plnej
otázek, a tak jsem potřebovala hledat odpovědi. Jak jinak, než při běhu. A taky
díky němu, mi věci začaly pomalu, ale jistě do sebe zapadat a dávat smysl. A dokonce jsem se
odvážila je pustit ven. A chvilku mi trvalo, než mi došlo, že se mi tím dost
ulevilo. Takže následovala pohodová osmička a mně se zase začal vracet úsměv. Znovu jsem
vyběhla na čerty – deset kilometrů jsem nějakého hledala a nic. Byl to zase
blbej den a tak zase musel pomoct běh. A v pátek, spolu se sluníčkem, jsem
vyrazila zase. Konečně se všechno začalo lámat a dostávat nějaký směr. A i když
jsem o víkendu už běh neplánovala, stejně jsem vyběhla ještě v neděli večer.
Za dva dny jsem naseděla skoro 8 hodin v buse a moje nohy to prostě
potřebovaly – jen tak zlehka na osm kilometrů.
9. – 15.prosince – 35km

V pondělí byl v plánu vánoční večírek v Running
Mall, ale mně se nechtělo na krátký hromadný výběh. Vyrazila jsem tedy sama v polední
pauze do Kunraťáku. Lehká osmička, les, bylo to moc fajn. Ve středu mě vytáhlo
ven krásný počasí. Ale ty tuhý nohy?! Po dlouhý době jsem byla vděčná, že nemám
na běh moc času, a tak jsem si dala jenom šest kilometrů a nemůžu pochopit, jak
to, že moje tempo bylo 5:17/km. Pátek 13? Na ten fakt nevěřím a tak jsem šla znovu
běhat, už trochu odpočinutější. Vzala jsem to hodně na pohodu, svou klasickou
osmičku. A protože jsem dost umanutá, na poslední chvíli jsem si ještě sehnala
startovné na závod. Teda spíš takovej sranda běh. Koupila jsem si dlouhou
santovskou čepici a večer vyrazila na Christmas run. Neměla jsem opravdu ambice
na osobák, navíc v tom neskutečným davu se běžet fakt nedalo. Ale bylo to
moc fajn. A hnedka v neděli bylo teplo jako na jaře, tak jsem po vydatné
snídani ve Sweet and pepper days vyrazila běhat zase. Nešlo odolat. A bylo to skvělý. Stejně jako celá neděle.
16. – 22.prosince – 39km
V pondělí jsem vyrazila na trénink na Hvězdu. Jen tak
regeneračně. Zároveň mi začala dovolená a můj TO DO list se rozrostl do nekonečných
rozměrů. Takže tenhle lehkej pětikilometrovej výklus fakt přišel vhod. A na
Hvězdu jsem jela i ve středu. Ráno jsem si blokla krk a tak byl trénink dost ve
hvězdách. Jenže hyperaktivka jako já prostě moc odpočívat neumí. A přišlo mi to
jako fér řešení – budu pod dohledem, odběhnu kratší vzdálenost a pokud to
nepůjde, počkám v autě. Ale naštěstí to šlo. Čtvrtek byl hodně o vaření a
můj krk se docela lepší. Už mi v něm neškubalo, ale otočit jsem se pořád
nemohla. A mně se prostě chtělo běhat. Desítka padla, ani nevím jak. V pátek
pak přiletěl ježíšek a přinesl mi krásný legíny, takže jsem hnedka v sobotu
musela vyzkoušet. A vstřebat všechno hezký. A taky se začít připravovat na vánoce
u rodičů. A protože se příprava nesmí podcenit, vyběhla jsem ještě v neděli,
autobus mi stejně jel až v půl čtvrté odpoledne.
23. – 31.prosince 55km
Na Šumavě jsem běhat prostě potřebovala. Není to tam žádná
rovinka, ale první výběh mi šel celkem snadno. I když ty vosí hnízda, který
jsem do sebe cpala, byly v druhé půlce běhu znát. U našich prostě buď běžím
z kopce, nebo do kopce. A většinou se do kopce vracim. No, to fakt
nechceš. První den 11, druhý den 8km. A pěkně jsem to na nohách cítila. Anebo
jsem možná cítila ještě to víno, co jsme s tetou celý večer pily. A cítila
jsem to i v pátek, když jsem dopoledne vyklusnout.
Sobota – přesně 3 měsíce do pražský půlky. Nejvyšší čas proložit ty svoje
osmičky něčím delším. Plán byl jasnej, a jestli klapne celý, tomu jsem nechala
volný průběh. Přetáhla jsem rukáv přes hodinky a protože už to v Braníku znám
skoro jako svý boty, počet uběhnutých kilometrů jsem sledovat nepotřebovala. A
nakonec jsem odběhla přesně to, co jsem chtěla. A doma mi pak chtěly upadnout
nohy. Neděli jsem nechala, i přes velký cukání, bez běhu a zlehka vyklusnout
jsem jela v pondělí opět na Hvězdu. A v úterý ráno jsem si přivstala
a dala si poslední běh roku 2019. Trochu bilancovat, uzavřít rok a těšit se ten nový.
Celkově za prosinec 174 kilometrů a za celý rok 2019 – 1565
kilometrů.
Komentáře
Okomentovat