Čtyři týdny do #praguehalf

Když koukám, co je nového na sociálních sítích, všichni trénují na půlmaraton. Všichni hltají kilometry a … běhají intervaly. Honí se za rychlejší a delší vzdáleností. A jak to mám s tréninkem já?
Samozřejmě že trénuju. Ale vlastně úplně jinak. Jak už jsem psala, letos si chci pražskou půlku užít.

Mým plánem je udržet tempo mezi 5.50 – 6.00min/km, což by při troše štěstí mohlo být do 2:10.

A jak je teda trénuju? Taky občas hltám kilometry, kloužu po Modřanské rokli nebo trpím podél Vltavy na A2. Vždycky, když přijde na long run, na který se moc těším, tak mi děsně vytuhnou nohy. Udělají se mi puchýře a na desátém bych to nejraději zabalila. Většinu běhů se ale snažím krotit sama sebe, snažím se běhat konstantně v komfortním tempu. Občas mi to ujede a mám průměr pod 5:30, ale je když jsem nas.. nebo smutná. Někdy mi to naopak nesedne tak moc, že jsem za průměrné šestkové tempo ráda. Když mám náladu, vyběhnu na Vyšehrad nebo Dobešku a pak čekám na plíce, které jsou vždycky pomalejší než já. A proto zakončím běžeckou sezónu trailovým závodem na 22km  #STAYBLOND. Ale poprvé svou přípravu nehrotím. Poprvé se těším a nemám očekávání. I když mám slíbenou večeři za čas pod 2:15.

A co mám v plánu na nadcházející čtyři týdny?
Zlepšit a hlídat jídlo. Můj žaludek je ještě větší citlivka než já, takže abych se vyhnula dvaceti kilometrům s žaludkem v krku a křečím, musím nad jídlem trochu přemýšlet. Zároveň mi trochu klesne intenzita silových tréninků a jeden full-body a jeden břicho-ruce (protože jóga) týdně. Během následujících dvou týdnů bych ráda odběhla jeden běh okolo 18km, ideálně v pohodovém šestkovém tempu. Týden před půlkou mě pak čeká zkušební závod – 10K RunTour v Budějovicích. Zároveň budu opět trávit 3 týdny téměř denně v hypoxii – protože věda – což by mi, teoreticky, mělo trochu pomoct. No a taky si možná koupím nové legíny :D