Budoucnost blogu

Kam vlastně chci blog směřovat?

Tuhle otázku jsem si položila při mém posledním běhu. Jako jedno ze svých novoročních předsevzetí jsem si slíbila, že se mu budu věnovat častěji, že budu víc psát a víc vařit a péct.

Moje první pokusy o psaní blogu už jednou proběhly. Jenže jsem tenkrát moc netušila, jak to všechno pojmout a uchopit. Takže jsem to hnedka na začátku vzdala. Znovu jsem hodně vážně nad blogem přemýšlela, když jsem žila mimo ČR. Ale tenkrát to měl být spíš takový můj deníček o přípravě na cestu, o mém pobytu. Poslední touha přišla znovu po mém návratu. Měla jsem obrovskou chuť tvořit. Zase víc vařit a péct. Chtěla jsem někdy sdílet svoje myšlenky. Ale i tak si chránit svoje soukromí. Proto nikde nezveřejňuji jména a snažím se vybírat i fotky, které jsou buď s velkou skupinou, nebo kde jsem já sama. A protože jsem měla pár týdnů celkem dost volného času, začala jsem psát. O běhání a o tématech, která mi nedají spát. Která se mě týkají, a o kterých hodně přemýšlím. Zároveň jsem si slíbila, že všechny recepty, které budu sdílet, tak znovu uvařím nebo upeču. Blog jsem pojmenovala Běžkyně v kuchyni, což bylo asi nejtrefnější, co mě vystihuje a navíc se z názvu dá odhadnout, jaký asi bude obsah. Když jsem si znovu přečetla svých Pár slov na úvod, našla jsem v nich vlastně to, co je základem blogu. Běh a vaření.

Ale co teda znamenají ty moje dlouhé kecací články? A souvisí to vlastně i s tím, kam bych blog chtěla směřovat a jaký by měl být. Nechci, aby to byl nějaký deníček mých pocitů, ale jsou témata a myšlenky, které tvoří mou osobnost. Která souvisí s mým postojem ke stravě, náhledu na běh či životní styl, který žiju. Takže blog bude nadále místem úložiště receptů, běhání a občasného povídání o mých názorech a pohledech na věc. Většinou to stejně bývá hlavně uvědomění si něčeho. S velkou pravděpodobností přibude i pár článků o józe, která by mi měla tvořit k posilování další část kompenzačního pohybu k běhu. Možná se zmíním i o své cestě zpátky do formy. Ráda bych zmínila knihy, které mě inspirují při vaření nebo ty, které mě motivují k běhání (pohybu jako takovému).

A abych to shrnula, Běžkyně v kuchyni je vlastně holka, která chce ukázat světu, že možné stíhat zdravě vařit a péct, běhat a cvičit a být spokojená a zároveň, že každá cesta má části, které jsou plné trnů. Proto je potřeba dostatek trpělivost a občas se na problém dívat i z jiného úhlu pohledu.